Dva turisté chodí po horách a narazí na hlubokou jámu. Hodí do ní kolejnici, aby zjistili její hloubku. Čekají, když tu kolem nich proběhne koza a skočí do jámy. Přijde bača a ptá se:
„Nevideli ste tú kozu?“

Turisté odpoví:
„Ano, skočila do té jámy.“

Bača na to:
„To nie je možné, mal som ju uviazanú ku koľajnici...“

Tři ženy, brunetka, černovláska a blondýnka, se chtějí dostat do nebe. Bůh jim praví:
„Do nebe vede 1000 schodů. Která z vás se zasměje mému vtipu, vrátím ji zpátky na zem.“

Všichni tři souhlasí s pravidly a vydají se nahoru. Na 158 schodu se zasměje vtipu brunetka. Bůh ji vrátí na zem.

Tak jdou černovláska s blondýnkou a na 601 schodu se zasměje vtipu černovláska. Bůh ji také musí vrátit zpátky na zem.

Blondýnka jde po schodech dál nahoru a na 999 schodu se zasměje. Bůh se jí ptá:
„Proč jsi se smála? Vždyť jsem žádný vtip neřekl.

A blondýnka odpoví:
„Já jsem teď pochopila ten první.“

Ptá se jeden potácející se policajta:
„Prosím vás, kolik mám boulí na čele?“

„Sedm, občane. A kdepak jste k nim přišel?“

„Děkuju vám. Tak ještě tři kandelábry a jsem doma.“

Kovboj zachrání kouzelnému dědečkovi život a ten mu slíbí splnit tři přání. Kovboj se zamyslí a přeje si:
„Chtěl bych mít na svém ranči super luxus vilu s bazénem.“

„Máš ji,“ kývne dědeček.

„A v té vile bych chtěl mít padesát špičkových sexbomb, aby roztahovaly nohy, jen se na ně podívám.“

„Budiž. A to poslední přání?“

„Chtěl bych mít takový péro jako můj kůň.“

„To je splněno,“ řekl dědeček a zmizel.

Kovboj nemešká a tryskem uhání domů. Přijede na svůj ranč a co nevidí – místo staré chalupy stojí přepychová vila jako v Hollywoodu, před ní místo koryta pro dobytek je bazén. Kovboj seskočí z koně, vběhne do vily a tam se na podlaze před ním produkuje, vzdychá a roztahuje nohy padesát nadržených sexbomb. Kovboj to už nevydrží, strhne si kalhoty... a zakleje:
„Do prdele!!! Dvacet let jezdím na tom koni a nevím, že je to kobyla!!!“**

Potká smrtka chlapa a říká mu:
„Tvoje žena právě prolomila heslo na tvůj Facebook a pročítá si tvůj messenger. Jdeš ještě domů, nebo jdeš rovnou semnou?“

Jsou na ostrově Rus, Japonec a Čech. Japonec říká:
„Už to tady nevydržim. Já plavu přes moře“.

A tak plave. Potká ho žralok a říká:
„Zazpívej mi hymnu!“

Japonec zpívá a žralok ho sežere.

Přestává to bavit i Rusa a tak začíná plavat. Taky potká žraloka a zpívá mu hymnu. Žralok ho sežere!

Plave Čech. Potká ho žralok a říká:
„Zazpívej mi hymnu!“

Čech zpívá:
„Kde domov můj, kde domov můj…“

Žralok vykulí oči a říká:
„Plav dál, bezdomovce nežeru!“

Vsadí se v hospodě na srazu myslivců jeden z nich se všema o flašku vodky, že když mu zavážou oči, tak poslepu sáhne na kůži a řekne, kdy bylo zvíře střeleno a jaká je jeho cena. Tak mu je zavážou, dají mu do ruky kůži a on řekne:
„Srna střelená loni, cena je 2 500 korun.“

Tak vypije celou flašku. Ráno se probudí z opice a vidí, že jeho manželka brečí:
„Že jsi přišel ve tři ráno, to bych ti prominula. Ale že jsi mě celou noc osahával a křičel
Krtek za 3.50, to ti nikdy neprominu!„

Sedí vrána na větvi. Přijde k ní zajíc a ptá se:
„Co tam děláš?“

Vrána odpoví:
„Vidíš, machruju.“

„A můžu machrovat s tebou?“ ptá se zajíc.
„Tak pojď“ odpoví vrána a zajíc vyleze na větev. Za chvíli přijde liška a ptá se:
„Co tam děláte?“

„Machrujeme, to snad vidíš, ne?“ říkají vrána a zajíc.

„A můžu machrovat s vámi?“ ptá se liška.

„Tak pojď k nám“ a liška si také vyleze na větev. Za chvíli přijde medvěd a ptá se, co tam dělají.

„Machrujeme, machrujeme!“ odpoví zvířata.

„A můžu machrovat s vámi?“ ptá se medvěd.

„Můžeš.“

Medvěd vyleze na větev, ta pod jeho váhou praskne a všichni se řítí dolů. Vrána zamává křídly a za padajícími zvířaty zařve:
„Co machrujete, když neumíte lítat?“

Sadistická rodinka jede autem po městě a baví se srážením chodců. Otec nabere prvního, načež dceruška a synáček propuknou v obrovský řehot. Maminka se vykloní z okna, aby si situaci lépe prohlédla a nejbližší sloup jí utrhne hlavu. Všichni se smějí, jen dceruška usedavě pláče.

„Co ti je?“ ptá se otec.

„Ale, já sem to pořádně neviděla.“