Auto autoškoly přijede k semaforu, kde svítí červená a po přechodu přechází jedna stará paní. Zkoušený říká, co právě bude dělat:
„Takže teď musím zastavit, že?“

Na to učitel autoškoly odpoví:
„Za normálních situací ano, ale nyní jeďte dál. Po tom přechodu přechází moje tchýně.“

O´Brien žil na venkově sám, jen se svým psem. Ten mu však jednoho dne pošel. O´Brien se vydal na farnost za knězem:
„Otče, pošel mi pes, bytost, která mi byla nejbližší. Bylo by možno za ubohé stvoření odsloužit mši?“

Kněz byl laskavý, leč neoblomný:
„Obávám se, že to nejde. Nemůžeme sloužit mše za zvířata. Ale, jestli mohu poradit, dole v údolí je jakási podivná církev. Nikdo pořádně neví, v co věří a co vyznávají. Třeba by mohli něco udělat pro to ubohé stvoření.“

O'Brien se zaradoval. Ještě se na odchodu zeptal:
„Myslíte, otče, že tisíc dolarů bude na ten obřad stačit?“

Kněz ho rychle vtáhl zpátky na faru:
„Matko sedmibolestná, člověče zlatý! Proč jste neřekl hned, že ten pes byl katolík?“

Chuck Norris byl první­, který kopl kyklopa přesně­ mezi oči.

„Jean, lady dnes nepřijde na večeři?“

„Ne sire, ráno jste ji ráčil zastřelit.“

„Ach ano. Už si vzpomínám. Netušil jsem, že se bude tak dlouho vztekat.“

Tchýně vaří v kuchyni guláš. Malý domácí kocourek se přitulí k noze a mňoukáním si chce vyprosit kousek masa. Tchýně ho odsune nohou. Kocourek se opět přitulí a prosí o kousek masa.
„Vypadni!“ zařve na něj tchýně a odkopne ho do kouta.

Vzápětí přichází zeť z práce. Posadí se ke stolu a tchýně se lísá:
„Uvařila jsem výborný guláš. Jen pro tebe.“

Naloží mu vrchovatý talíř. Ještě než zeť začne jíst, přitulí se k němu kocourek a prosí o kousek masa. Zeť mu kousek hodí. Kocourek maso zhltne, vzápětí škytne a leží bez dechu natažený na zemi. Zeť se rozlítí a zařve na tchýni:
„Ták! Otrávit jsi mě chtěla, ty bestie!“

A dá jí takovou ránu, že tchýně letí do kouta. Kocourek to sleduje pootevřeným očkem a říká si:
„A máš to, ty svině!“

Dva kamarádi se koupou v moři. Jeden z nich ztratí své zuby a naříká. Tomu druhému je to líto, tak vyndá ty své a říká:
„Koukej, už jsem je našel.“

Ten druhý je zkusí a říká:
„To nejsou moje.“ a zahodí je do moře.

Bača, jediný svědek znásilnění u soudu, korunní svědek.

„Bača, povedzte tu u súdu, čo ste videli.“

„Dobre, dobre. Idem tak po lese, napravo jahôdka, naľavo čučoriedka. Pozriem do kroviska a tam vám jebačka.“

„Bača, to sa zapisuje, či by ste spisovne nepovedal.“

„Dobre. Idem tak po lese, napravo jahôdka, naľavo čučoriedka. Pozriem do kroviska a tam taká jebačka…!“

„Bača, povedzte súlož, hej?“

„Dobre. Idem tak po lese, napravo jahôdka, naľavo čučoriedka. Pozriem do kroviska a tam súlož. Idem bližšie, a tam taká jebačka!“

Celník otevře dveře vagonového kupé:
„Nějaké cigarety, lihoviny, zbraně, střelivo, drogy?“

Rozespalý cestující zamumlá:
„Děkuji, nechci, mám toho plné kufry.“

Řezník má těsně před zavíračkou a zůstalo mu jedno kuře, kterého by se před víkendem rád zbavil. Najednou doběhne chlapík a jakoby zázrakem se ptá:
„Máte kuře?“

Řezník:
„Ano, samozřejmě.“
A vytáhne kuře z chladničky, hodí na váhu:
„Kilo a 20 deka. Může být?“

Chlapík:
„A o něco větší nemáte?“

Řezník vrátí kuře do chladničky, vytáhne to samé, troška ho otočí, nenápadně přitlačí na váhu a říká:
„Kilo sedmdesát. Může být?“

Chlapík:
„Super! Vezmu si obě!“