Jednoho dne dostal Bush infarkt a umřel. Okamžitě se odebral do pekla, kde už byl čekáván.
„Jsi na mém seznamu.“ řekl mu ďábel. „Ale já zrovna nemám volné místo. V každém případě tady ale musíš zůstat, takže mám pro tebe návrh. Mám tady pár hříšníků, kteří nebyli tak špatní jako ty. Jednoho z nich pustím a ty půjdeš na jeho místo. A budu k tobě dokonce tak dobrý, že ti dovolím, aby sis sám vybral.“

Bushovi se to zdálo jako dobrý obchod. Ďábel tedy otevřel první místnost. Tam byl veliký bazén, v něm plaval Nixon. Stále se potápěl a něco hledal, ale vždy se vynořil s prázdnýma rukama. Znovu a znovu.

„Ne,“ řekl Bush. „Já nejsem dobrý plavec. Myslím, že tohle bych dělat nemohl.“

Ďábel tedy otevřel druhou místnost. Tam byl Brežněv a velikým kladivem rozbíjel kameny. Kamenu nikdy neubývalo.

„Ne.“ řekl Bush. „Mám problémy s ramenem. Strašně bych trpěl, kdybych musel pořád rozbíjet kameny.“

Ďábel tedy otevřel třetí místnost. Tam ležel na zemi Bill Clinton, ruce svázané nad hlavou, nohy svázané a roztažené. Nad ním se skláněla Monica Lewinská a dělala to, co dělala nejlépe. Bush hleděl v šoku. Pak řekl:
„Jo, myslím, že tohle bych vydržel.“

Ďábel se zachechtal a řekl:
„Monico, můžeš jít.“

Přepadl mně chlap. Řval na mě:
„Peníze, nebo život.“

Odvětil jsem:
„Jsem ženatý. Jaké peníze, jaký život?“

Pak jsme v objetí dlouho plakali.

Život Ti píše zas o rok víc,
slovíčkem psaným chci tedy říct:
Žij podle svého, měj pevné zdraví,
narozeniny oslav tak, jak se slaví.
Popíjej víno, písničku zpívej,
z veselou náladou na svět se dívej.

Přijde muž k šéfovi a nervózně říká:
„Dobrý den. Chtěl bych přidat.“

Šéf zvedne hlavu, usměje se a říká:
„Tak přidejte!“

„Co jsi mi to včera nakukal?“ zlobí se číšník na svého kolegu.
„Tvrdil jsi, že ten zazobaný Němčour od třetího stolu nechává všechny kovové od cesty. Mně nechal sotva pět korun. A to jsem mu vrátil celé dvě stovky v korunách a dvoukorunách!“

Do lokálu vejde kovboj, přijde k baru a povídá barmanovi:
„Deset litrů whiskey do lavoru, pro koně!“

„A pro Vás pane?“

„Já se nic nedám, já řídím!“

Policajt: „Kam jste schoval peníze?“

Tlumočník: „Kam jste schoval peníze?“

Zloděj: „Neřeknu.“

Tlumočník: „Neřekne.“

Policajt: „Když neřekneš, zavřeme tě.“

Tlumočník: „Když neřekneš, zavřou tě.“

Zloděj: „Neřeknu.“

Tlumočník: „Neřekne.“

Policajt: „Když neřekneš, zastřelím tě.“

Tlumočník: „Když neřekneš, zastřelí tě.“

Zloděj: „Schoval jsem je v kuchyni pod podlahou.“

Tlumočník: „Neřekne.“

Šéf vletí za sekretářkou a zařve:
„PUK“

Sekretářka nechápe a zeptá se co to je PUK.

Šéf odpoví:
„Píčo uvař kafe!“

A tak sekretářka jde, udělá kafe a položí mu ho na stůl a ptá se:
„KSČ?“

Ředitel nechápe a sekretářka odpoví:
„Kolik sladíš čuráku?“

Jde policajt po ulici a najednou vidí, jak z blízkého mrakodrapu skočí chlápek, v pohodě dopadne na nohy a zmizí ve vchodu do baráku. Po pár sekundách skočí druhý atd. Za chvíli to už policajt nevydrží, zastaví jednoho z těch dvou chlápků a ptá se ho:
„Prosím vás, jak je to možný, že skáčete z takový výšky a nic se vám nestane ?“

Muž odpoví:
„Vždyť to vůbec nic není, stačí prostě skočit !“

Policajt:
„Tomu nevěřím“

Muž:
„No tak si to pojďte zkusit!“

Vylezou tedy na mrakodrap, druhý chlápek už tam stojí. Muž povídá :
„No tak skočte!“

Policajt:
„No dobře, ale ať nejdříve skočí támhleten občan.“

Stojící chlápek se tedy rozeběhne, skočí, dopadne perfektně do dřepu a mává směrem nahoru.

Policajt:
„To je divný, skočte taky vy !“

Chlap skočí, opět skvělý dopad a přidává se k mávání.

Policajt:
„To jsou věci…“, rozeběhne se, skočí, dopadne a rozmlátí se na kaši.

Chlapci přijdou blíže a jeden povídá zamyšleně druhému :
„Teda na to, že jsme andělé, to jsme teda pěkný kurvy….“