Rybář doma pyšně ukazuje svůj úlovek manželce a zasněně vypráví, jak to bylo na jezeře pěkné. Najednou mu vpadne do řeči manželka:
„Právě volali z obchodu s rybami, že sis tam prý zapomněl peněženku i s doklady!“

Římský císař promlouvá ke gladiátorům:
„Gladiátoři, dneska budete mít zápas ve vodním pólu. Mužstvo, které vyhraje, dostane svobodu!“

„A jak poznáme soupeře?“ ptají se gladiátoři.

Císař se uchechtne a povídá:
„Snadno, krokodýli budou mít bílé čepičky.“

Je to černé, bílé, černé, bílé, černé, bílé, černé, bílé ... Co je to?

???

Tučňák válí sudy.

Kovboj chytil zlatou rybku a ta mu povídá, že mu splní tři přání. Kovboj říká tedy první přání:
„Když přijdu do baru, chci vymlátit všechny muže.“

Jeho druhé přání:
„Když se podívám na nějakou babu, tak ať jde se mnou do postele.“

A poslední přání:
„Chci ho mít takového, jakého má můj kůň.“

Přijde do prvního baru, vymlátí všechny chlapy, mrkne na babu, jdou spolu nahoru, a vysvleče se. Ženská začne strašlivě ječet. Kovboj se podívá mezi nohy a s údivem povídá:
„Už 30 let jezdím na svém koni a až teď zjistím, že je to kobyla.“

Paní Posilesová je vdova a má tři děti. Pan Pollak je vdovec a má dvě děti. Oba se poznali, zamilovali a pak se vzdali a měli spolu děti. Za nějaký čas přijde pan Pollak domů a slyší strašný řev.

„Co je to za rámus?“, ptá se manželky.

„Nic. To jen se tvoje děti a moje děti perou s našimi dětmi.“

Sedlák jel do města na nákupy. V železářství koupil kovadlinu a kbelík. Na trhu párek kuřat a husu. Jak ale teď dostat všechno domů?

Prodavač mu poradil:
„Dejte kovadlinu do kbelíku a neste ho v jedné ruce, do druhé ruky husu a pod každou paží jedno kuře.“

Sedlák poděkoval a vyšel. Cestou ho zastavila slečna, že zabloudila a potřebovala by poradit, jak se dostane na určitou adresu.

„To je náhoda! Já jdu taky tam. Pojďte a já vás doprovodím. Tudy přes park to bude blíž.“

„A jak vám můžu věřit, že mě v parku nepřitisknete k plotu, nevyhrnete mi sukni, nestáhnete mi kalhotky a neznásilníte mě?“

„Podívejte se. Nesu kýbl, kovadlinu, husu a dvě kuřata. Jak bych vás takhle mohl přitlačit k plotu a udělat to, čeho se bojíte?“

„No, mohl byste dát husu na zem, přiklopit ji kbelíkem, ten zatížit kovadlinou - a kuřata já vám klidně podržím.“

Baví se dva Skoti:
„Hrozně rád bych ti nabídl banán, ale hrozně se bojím.“

„A čeho?“

„Že si ho vezmeš.“

Letí ruské letadlo s vojenskou jednotkou z Moskvy do Afghánistánu a velitel svým chlapcům oznamuje:
„Vojáci, za každou donesenou hlavu Talibance bude láhev vodky a den dovolené.“

Mužstvo jednotně zvolá hlasité:
„Huráá!“

Letadlo přistane, vojáci se vyhrnou ven. Za půl hodiny se vracejí, každý nese dvě hlavy.

„Dobře, vojáci,“ povídá velitel. „Ale tohle bylo pouze mezipřistání v Azerbajdžánu!“

Lord Smith přistihne lupiče u svého trezoru. Sundá ze stěny bambitku a namíří ji na neznámého:
„Sire, pokud okamžitě neopustíte můj dům, budu nucen si dojít do loveckého salónku pro náboje!“