Víte, proč se blondýnka vydala do Brna?

Je zlatokopka a Mládek zpíval „Brno je zlatá loď...“!

Během svatební cesty si zašli novomanželé do hotelové restaurace na večeři.

„Tak nač máš chuť, lásko?“ ptá se láskyplně mažel.

„Vždyť víš, miláčku, co mám nejraději.“ přivine se k němu manželka.

„Vím drahá, ale občas je také potřeba jíst, ne?“

Nakluše chlápek do obchodu:
„Prosil bych toaletní papír.“

Prodavačka odvětí:
„Zeptejte se za týden.“

Chlapík se poroučí:
„Bohužel, tak dlouho čekat nemůžu!“

Proč jsou svobodné ženy štíhlejší než vdané?

???

Protože svobodná přijde domů, koukne do ledničky a jde do postele.

Vdaná přijde domů, koukne do postele a jde do ledničky.

Sadistická rodinka jede autem po městě a baví se srážením chodců. Otec nabere prvního, načež dceruška a synáček propuknou v obrovský řehot. Maminka se vykloní z okna, aby si situaci lépe prohlédla a nejbližší sloup jí utrhne hlavu. Všichni se smějí, jen dceruška usedavě pláče.

„Co ti je?“ ptá se otec.

„Ale, já sem to pořádně neviděla.“

Potkají se dvě židovské mámy:
„Tak co, Rut, jak se daří dětem?“

„Ani se neptej. Náš Mojše si vzal pěknou mrchu! Do jedenácti se válí v posteli, celý dny trajdá venku a utrácí bůhví za co. A když chudák kluk celý uhoněný večer konečně přijde domů, myslíte, že pro něj má pořádnou teplou večeři? Pche! Ještě ho nutí, aby ji vzal do drahé restaurace!“

„A co Esterka?“

„Ta si vzala učiněného světce! Snídani jí nosí do postele, koupí jí všechno, nač si vzpomene a večer ji vodí do prvotřídních podniků.“

Nově jmenovaný ředitel sedí ve své kanceláři, přehrabuje se papíry na stole, když v tom někdo zaklepe na dveře.

Ředitel chce udělat dojem, zvedne sluchátko, pak řekne dále, načež vstoupí borec v montérkách, ředitel přikryje dlani sluchátko a řekne mu moment, potom do sluchátka říká:
„Spolehněte se pane ministře, všechno je zařízené, kdyby byly nějaké problémy, tak zavolejte.“

Položí telefon a říká:
„Vy byste potřeboval co?“

A borec v klidu:
„Já jsem Vám přišel zapojit telefon.“

V nemocnici leží pacient, celý v sádře, čouhá mu jenom přirození. Najednou mu na něj sedne včela.
„Pane doktore,“ vykřikne muž, „rychle, zažeňte ji!“

„Nemůžu,“ odvětí lékař, „jsem na včely alergický.“

Chlap navrhne:
„Tak mi s ním alespoň zatřepejte, snad ta včelka uletí.“

Lékař třepe, třepe, načež pacient zašeptá:
„Už toho nechejte, doktůrku. Já už si ji sestřelím!“

Před učitele hudby předstoupil žák, otevřel houslové pouzdro a z něho vypadl samopal.
„Propána,“ zaječel ,„táta je s houslemi v bance…“