Generál se svými vojáky dobyl velké město. Nechá si je nastoupit a rozkazuje:
„Vojáci, právě jsme dobyli město. Takže ženy zabít a muže znásilnit.“

V řadách vojáků se tvoří velký chaos. Až jeden vystoupí z řady a směle se zeptá:
„Ale pane generále, nemělo by to být obráceně?“

Vtom ho zezadu nakopne jeden z vojáků a pěkně přihřátým hlasem mu povídá:
„Drž hubu, rozkaz je rozkaz!“

Jedna paní se zeptala anglického meteorologa:
„Splní se vždy vaše předpověď počasí?“

„Vždy, vážená paní,“ odpověděl meteorolog, „jenom datum se nikdy neshoduje.“

Porodní bába, která s láskou a oddaností přivedla na svět stovky dětí, stane před nebeskou branou. Svatý Petr ji osloví s prosbou:

„Byla jsi tak laskavá a obětavá. Zůstaň ještě na zemi a dál pomáhej ženám v jejich těžkých chvílích. Umíš to jako nikdo jiný.“

Bába se však zamyslí a odpoví:

„Víš, Svatý Petře, už nemůžu. Bolí mě sledovat, jak ženy rodí v bolestech, zatímco otcové si v klidu užívají a starosti nechávají stranou.“

Svatý Petr se na chvíli zarazí, ale pak se mu rozzáří oči:

„To půjde zařídit. Od teď při každém tvém porodu pocítí otcové stejnou bolest, jakou snášejí jejich ženy.“

Bába se vrací na zem a hned ji volají k porodu. Vejde do místnosti, kde se žena svíjí na lůžku v porodních bolestech. Bába překvapeně pohlédne na jejího manžela, který sedí u okna, chlastá pivo a příšerně se nahlas chechtá.

„Vás nic nebolí?“ ptá se nevěřícně bába.

Muž zavrtí hlavou: „Mě? Vůbec ne. Ale podívejte se ven na toho kominíka. Na střeše sebou hází a křičí, jako kdyby rodil on sám!“

Muž jel do Afriky. Vzal si s sebou svého psa. Pes začal honit motýly a ztratil se. A jak se tak toulal po Africe, vidí, jak se k němu řítí leopard a chce ho sežrat.

Pes se lekne, ale všimne si kostí, co jsou kolem, usadí se a jednu začne žvýkat. Ve chvíli, kdy se leopard chystá skočit říká:
„To vám řeknu, to byl ale chutný leopard, mňam, mňam! Jestlipak je jich tu víc?“

Leopard to zaslechne a zarazí se uprostřed skoku. Odplíží se do křoví a říká
si:
„Fuj, ale to bylo o fous!“

Viděla to opice a usoudila, že tohle všechno by se mohlo hezky zpeněžit. Jde za leopardem a za mírnou odměnu mu vykecá, jak to bylo doopravdy.

Leopard se rozzuří, že si z něho pes dělal srandu a říká:
„Víš co, opice, vlez mi na záda a pojď se podívat, co provedu s tím psem!“

Pes uvidí leoparda, jak utíká s opicí na zádech k němu:
„Co udělám teď, proboha?“

Místo útěku si sedne zády k leopardovi, předstírá, že ho ještě nevidí a právě v
okamžiku, kdy se k němu leopard přiblíží na doslech povídá:
„Do prdele, kde je ta opice? Už před hodinou jsem ji poslal pro dalšího leoparda!“

U gynekologa zazvoní telefon právě ve chvíli, kdy má lékař pravou ruku v ženě, kterou prohlíží. Levou telefonuje:
„Ježišmarjá, ten štěrk jste neměli dovézt do nemocnice, ale ke mně do vily. Couvněte, u semaforu jeďte vpravo, na třetí odbočce zase vpravo, pak hned vlevo a vpravo, zacouvejte a vyklopte to!“

Položí telefon a praví:
„Paní Novotná, vy jste v pořádku. Máte ještě nějaké přání?“

„Kdyby vám mohli přivézt ještě jednu fůru štěrku!“

Starosta si předvolal Deža na městský úřad:
„Dežo, přiznej se! Ty jsi pálil slivovicu!“

Dežo zavrtí hlavou:
„Nepálil.“

Starosta se však nedá a pokračuje:
„Ale přístroj máš!?“

Dežo provinile sklopí oči:
„No, mám.“

Starosta celý rozradostněný:
„No tak vidíš, zaplatíš pokutu 2000 korun!“

Dežo se zamyslí a po chvíli na stůl položí dvě tisícovky. Starosta se diví:
„A těch dalších 1000 korun je za co?“

„Za znásilnění.“

Starostovi se hrůzou zježí zbývající vlasy:
„Proboha, Dežo, kohos znásilnil?“

„Nikoho. Ale přístroj mám!“

Pepíček dostane ve škole za úkol napsat slohovou práci na téma:
„Co bych udělal, kdybych měl miliardu korun.“

Druhý den přinese učitelce svůj domácí úkol, ale na papíře není nic napsáno.
Učitelka se zamračí:
„Pepíčku, proč jsi nic nenapsal?“

Pepíček se na ni podívá a s vážnou tváří odpoví:
„Protože přesně to bych dělal, kdybych měl miliardu korun.“

Manželka vyčítá manželovi:
„Dříve jsem pro tebe byla ta nejsladší. Pořád jsi mi říkal ty moje jablíčko, hruštičko, třešničko a teď vůbec nic!“

Manžel šel do sebe a když se druhý den vrátil z práce, pozdravil svou ženu slovy:
„Ahoj, ty můj starej kompote.“

Pražák přijde do kupé, kde sedí Ostravák a říká mu:
„Posuň se až k voknu!“

Ostravák nereaguje, jen se nechápavě rozhlíží. Pražák zase:
„Tak se posuň až k voknu.“

Ostravák už to nevydrží a povídá:
„Tak už kvokni!“