Kouzelný stůl a hořká pravda
Muž vešel do starožitnictví s úmyslem koupit si stůl. Téměř okamžitě našel ten pravý a zeptal se na cenu.
„Dva tisíce Eur, pane.“
„Nikdy!“ vykřikl muž. „To je neuvěřitelně drahé.“
Prodavač přikývl:
„To máte pravdu, ale tohle není jen tak obyčejný stůl. Tento kus nábytku má speciální schopnosti.“
„Tak to dokažte,“ řekl muž skepticky.
Prodavač přistoupil ke stolu a zeptal se:
„Kolik pater má tato budova?“
Stůl okamžitě vyskočil do vzduchu čtyřikrát. A skutečně, budova měla čtyři patra.
Muž stále pochyboval:
„Dobře, zeptejte se ho, kolik mám peněz v peněžence.“
Prodavač položil otázku a stůl vyskočil jedenáctkrát.
„To je neuvěřitelné!“ vykřikl muž. „Opravdu tam mám dvě pětieurovky a jednu jednoeurovou minci. Musím ten stůl mít!“
Zaplatil 2 000 Eur a druhý den mu byl starožitný stůl doručen domů. Když jej instalovali, přišel jeho kamarád a hned si nového nábytku všiml.
„To je něco speciálního,“ pochlubil se muž. „Podívej, ukážu ti to.“
Chvíli přemýšlel, a pak se zeptal:
„Kolik peněz má moje žena na svém bankovním účtu?“
Stůl se okamžitě zbláznil. Začal zuřivě poskakovat, vyskakoval znovu a znovu, a ani po deseti minutách nepřestal.
Muž ohromeně vykřikl:
„Jak je to možné? Kde vzala tolik peněz?!“
V tu chvíli se stůl zastavil, jeho nohy se roztáhly a šuplíky vypadly na zem.
Kilo zelí
„Prosil bych kilo zelí,“ říká chlápek v zelenině.
Prodavač se táže: „A máte na něj něco?“
„Ano,“ odpovídá zákazník. „Chuť!“
Mafie u Bači
Přijede jednou na salaš mafiánské auto, vystoupí z něj čtyři mafiáni a jdou za bačou. Najdou ho sedět u ohně i s jeho dvěma syny. Jeden z mafiánů se ho ptá:
„Bačo, kde máš ženu, dluží nám peníze.“
Bača zavrtí hlavou a říká:
„To vám radši neřeknu.“
„Ale bačo, řekni, nebo ti zabijeme syna!“
Ale bača neřekl. Tak mafián vytáhl z kapsy pistoli a zastřelil mu syna. Nato povídá bačovi:
„Bačo, řekni, kde máš ženu, nebo ti zabiji i druhého syna!“
Ale bača neřekl. Zastřelil mu tedy i druhého syna a znovu mu říká:
„Bačo, když to neřekneš, tak zabijeme i tebe!“
„No dobře, dole ve stodole souloží se sousedem.“
„No vidíš, bačo, že to jde. A to si nám nemohl říct rovnou?“
„Nechtěl jsem před dětmi…“
Boty až do smrti
Tak jsem si koupila boty na tržnici. Když jsem je šla po týdnu reklamovat, protože upadly podrážky, říkám Vietnamcovi, že mi lhal, když tvrdil, že mi vydrží do smrti.
Odpověděl mi:
„Pani se nesmi zlobit, ale před týdnem vypadala móc špatně.“
Kolik Rusů na výměnu žárovky
Kolik Rusů je potřeba k výměně žárovky?
???
To je vojenské tajemství.
Dva zajíci si zahulí
Sedí dva zajíci v lese u řeky a kouří trávu. Už jsou totálně zhulení. Když se setmí, jdou spát. Vtom se objeví krokodýl a jednoho zajíce chce sežrat. Když už je chudák zajíc v krokodýlově tlamě a trčí mu už jen hlava, ozve se druhý zajíc:
„Ty jsi ale pěkná ku*va, ani jsi mi neřekl, že máš spacák od Lacoste!“
Němec, Američan a Rus po smrti
V nebi se sejdou Němec, Američan a Rus a povídají si, jak kdo zahynul.
Němec:
„No, já jsem dostal k narozeninám auto, chtěl jsem vyzkoušet, jak rychle jede a v zatáčce jsem se zabil.“
Američan:
„Já jsem dostal k narozeninám letadlo, zkoušel jsem lítat nízko u země, narazil jsem do skály a zabil se.“
Rus:
„No, brácha dostal k narozeninám kolo a já umřel hlady.“
Věci ze sklepa
Stará babka pošle dědka do sklepa, aby přinesl česnek a brambory.
„Nezapomeň! Dvě věci!“ říká babka.
Dědek jde do sklepa a za chvíli přinese lopatku na smetí.
„Cos to zase přinesl? Říkala jsem snad jasně: dvě věci! Kde máš smeták?!“
Židé ven
Gestapák přivede na ústřednu jednoho občana.
„Tohohle jsem zatkl!“ řekne a hodí občana před zapisujícího.
„Proč?“
„Řval: Židé ven a Němci na jejich místa!“
Úředník se zarazil a zeptal se:
„Poslyš a neudělal jsi chybu? Tohle, co ten občan křičel, je vlastně naprosto správné. To je naše zásada.“
„Když on to řval na židovském hřbitově!“
Jak se daří dětem?
Potkají se dvě židovské mámy:
„Tak co, Rut, jak se daří dětem?“
„Ani se neptej. Náš Mojše si vzal pěknou mrchu! Do jedenácti se válí v posteli, celý dny trajdá venku a utrácí bůhví za co. A když chudák kluk celý uhoněný večer konečně přijde domů, myslíte, že pro něj má pořádnou teplou večeři? Pche! Ještě ho nutí, aby ji vzal do drahé restaurace!“
„A co Esterka?“
„Ta si vzala učiněného světce! Snídani jí nosí do postele, koupí jí všechno, nač si vzpomene a večer ji vodí do prvotřídních podniků.“