Všech osm Saddámových dvojníků se shromáždilo v bunkru pod Bagdádem. Tárik Azíz přichází do místnosti a povídá:
„Mám pro vás dvě zprávy – dobrou a špatnou. Ta dobrá je, že Saddám přežil další útok a tak stále máte svoji práci.“

Jeden z dvojníků se ptá:
„A jaká je ta špatná zpráva?“

Tárik odvětí:
„Přišel o ruku.“

Novicky skládají řeholní sliby. Je to velká sláva a pro většinu příbuzných poslední možnost, vidět se s děvčaty, než je uzavřou za zdmi kláštera. V davu kolem kostela se ocitly i dva židé.
„Pánové jsou příbuzné některé z nevěst Kristových?“

„Ne, my jsme z ženichovy strany,“ odpoví jeden z nich.

V televizi se rozhodli, že natočí film o lidech co žijí v horách. Vydali se tedy do hor a našli tam baču. Požádali ho, aby jim popsal, jak vypadá jeden jeho obyčejný den.

„Tož, ráno vstanu. Vypiju flašu. Nasnídám se. Vypiju další flašu. Vyženu ovce na pastvu. Tam vypiju tak tři flaše.“

Vtom ho režisér zastaví:
„Podívejte, takhle by to nešlo. To my do televize nemůžeme dát, že vy takhle pořád chlastáte. Víte co? Radši místo toho říkejte, že čtete.“

„Tož dobře,“ na to bača. „Tož ráno vstanu. Přečtu si knihu. Nasnídám se. Přečtu si další knihu. Vyženu ovce na pastvu. Tam přečtu tak tři knihy. Pak jdu domů. Navečeřím se. Pak jdu do veřejné knihovny a tam si čteme se sousedy až do zavíracích hodin. No a pak jdu ke kámošovi Jožinovi, ten má tiskárnu, a tiskneme knihy až do rána.“

Běhá Dežo po stavbě a naříká. Zastaví ho mistr a ptá se:
„Dežo, proč tak křičíš?“

„Ale, spadla mi na nohu cihla.“

„No, a to musíš tolik řvát?“ zlobí se mistr. „Včera na Laza spadla celá zeď a ani nepípnul!“

V jedné hospodě sedí Bush a Kerry, popíjejí pivo a vedou vášnivou debatu. Zvědavý host, kterému jejich hádka nedá spát, se přitočí a opatrně se zeptá, o čem to vlastně tak zaujatě diskutují. Bush s klidem odpoví:

„Plánujeme třetí světovou válku. Chceme zabít dva miliony muslimů a jednoho zubaře.“

Host se zarazí a pak udiveně vyhrkne:

„A proč zrovna jednoho zubaře?“

Kerry se okamžitě otočí k Bushovi, dá mu po zádech a s úsměvem prohodí:

„Vidíš? Co jsem ti říkal! Nikdo se nezeptá na těch dva miliony muslimů!“

Muž přijde k právníkovi do kanceláře a ptá se, kolik si účtuje za své služby.

„Mám taxu 1000 Kč za 3 zodpovězené otázky“ odpoví právník.

„A není to příliš vysoká cena?“ diví se muž.

„Ano je,“ odpoví právník.

„A co je vaše třetí otázka?“

Potkají se dvě kamarádky.

První:
„Mám super manžela! Nepije, nekouří, nenadává, nepodvádí mě a dokonce nemá rád fotbal!“

Druhá:
„A jak dlouho je v kómatu?“

Přijde v blázinci na vizitu doktor k panu Novákovi a ptá se ho:
„Tak co, pane Novák, vzpomenete si už jak se jmenujete?“

„Žížala“ odpoví pan Novák.

„Tak to si Vás tu ještě necháme.“

Stejná situace se děje druhý, třetí, čtvrtý den. Pátý den se doktor zeptá na to samé a pan Novák odpoví:
„Jmenuju se pan Novák“

„No výborně, pane Nováku, sbalte si věci a můžete jít domů. Jste propuštěn.“

„Nemůžu“ odpoví pan Novák, „Za dveřmi je kos.“

Cestující v taxíku poklepal řidiči na rameno, aby se ho na něco zeptal.

Řidič zaječel, ztratil kontrolu nad autem, jen tak tak minul autobus, najel na chodník a zastavil se pár centimetrů od výlohy obchodu. V taxíku na chvíli zavládlo hrobové ticho. Pak řidič otočil hlavu a řekl:
„Poslyšte, kámo, už to nikdy nedělejte! Málem jste mě vyděsil k smrti!“

Cestující se omluvil:
„Neuvědomil jsem si, že vás taková malá poklepání tak vyděsí.“

Řidič si povzdechl:
„Ne, to není úplně vaše chyba. Dneska mám první den jako taxikář. Posledních 25 let jsem řídil pohřební vůz.“