Víte, jaký je rozdíl mezi běžícím a letícím králíčkem?

???

Letící králíček má na zádech orla.

Jde vlk po lese a najednou vidí chaloupku a v ní pěknou lišku. I vlezl do chaloupky a s liškou si tak trochu proti její vůli pořádně užil. Když bylo po všem, liška se na něj s takovým záhadným úsměvem podívá a zeptá se ho:
„Hele, vlku. Máš ty vůbec potvrzení, že nemáš AIDS?“

Vlk hrdě odvětí:
„No jasně.“

A liška na to:
„Tak ho můžeš roztrhat“

Přijde dědeček k doktorovi a stěžuje si, že ho moc bolí levá noha.

Doktorka ho začne uklidňovat: „To nic není, pane Drábek, to je věkem.“

„To není pravda!“ vyhrkne dědeček, „pravá noha je stejně stará, jako levá a nebolí mě vůbec!“

Doktor na gynekologickém oddělení v nemocnici má vizitu. Vejde na pokoj a ptá se první pacientky:
„Tak maminko, kdypak to čekáte?“

„Pětadvacátého, pane doktore.“

Přijde k druhé pacientce a opět se ptá:
„Kdypak to čekáte vy?“

„Taky pětadvacátého.“

„A vy taky pětadvacátého?“ ptá se třetí.

„Ne, já s nima na tom školení nebyla.“

To znáte, jak jede Čech na dovolenou k moři a v klidu si rybaří, když z ničeho nic najednou chytne zlatou rybku? No, tak tu rybku vytáhne a ona povídá:
„Hele, když mne pustíš, tak ti splním dvě přání, já jsem totiž zlatá rybka.“

A on teda, že jo, ale jak to, že jenom dvě, když v každý pohádce a v každým slušným vtipu se zlatou rybkou se vždycky plní přání tři. No a rybka mu vysvětluje, že se časy mění, nejsou peníze atp., no prostě se vymlouvá co to jde.

No ale stejně se dohodnou na těch dvou přáních, a rybka povídá:
„Tak si teda přej svoje první přání.“

A Čech se zadívá do zapadajícího slunce nad mořem a říká:
„Tak já si teda přeju, aby to moře bylo plný piva.“

„Staniž se“, řekla ryba a stalo se. „A to druhý přání?“ ptá se ryba.

Čech se zase zamyslí a říká:
„Ještě tři lahváče na ráno!“

Naši turisté jedou do Afriky a tam u jedné řeky uvidí, jak žere krokodýl černocha. Kouká mu už jenom horní část těla.

„Všude vykládají, jak jsou Afričané chudí,“ konstatuje jeden z Čechů „a on se tady válí ve spacáku od Lacoste!“

Manžel si všimne, že jeho žena nějak přestává slyšet, a tak se rozhodne konzultovat rodinného lékaře.
_“Já jí to, pane doktore, nemůžu říct takhle napřímo, ona by se urazila, chápete,“_ vysvětluje lékaři.

_“Na určení kvality sluchu je, pane Vehnoutku, velice jednoduchý trik,“ poradí lékař. “Prostě se jí na něco zeptejte normálním hlasem, když od ní budete trošku dál a když neodpoví, protože vás neslyšela, tak se o kousek přibližte a pak zase a tak dále, dokud nenajdete vzdálenost, ze které vás slyší. Pak uvidíte, jestli je na tom opravdu tak špatně a můžeme to řešit dál.“

Povzbuzený manžel tedy přijde domů a najde ženu v kuchyni u sporáku. Řekne si, že je to skvělá příležitost. Postaví se tedy do dveří za ní, aby ho neviděla mluvit, a zeptá se:
_“Copak máme dneska k večeři, Janičko?“_

Žádná odpověď. Přijde tedy blíž.
_“Copak máme dneska k večeři, Janičko?“_

Stále žádná odpověď. Přiblíží se ještě víc.
_“Copak máme dneska k večeři, zlato?“_

Žena stále neodpovídá. Muž už je znepokojený tím, jak závažné to s jejím sluchem je, a přiblíží se tak, že už stojí téměř vedle své ženy.
_“Copak máme dneska k večeři, Janičko?“

_“BOHA JEHO ADAME, ŘÍKÁM TI UŽ POČTVRTÉ, MÁME KUŘE!“_

Jede chlápek autem a u silnice vidí stopovat jeptišku. Zastaví a vezme ji. Po chvíli ticha jeptiška říká:
„Vy řidiči se máte. Vezmete mladou stopařku, zahnete do lesa a tam ji pomilujete.“

Chlapík se zamyslí, zahne do lesa, zastaví a jeptiška povídá:
„Uděláš mi to, ale jen do zadečku, aby se Pánbůh nezlobil.“

Chlapík neváhá, stane se.

Po chvíli pokračují v jízdě a jeptiška zase říká:
„Vy řidiči se máte. Vezmete mladou stopařku, zahnete do lesa a tam ji pomilujete.“

Chlapík znovu zahne do lesa, zastaví, a situace se opakuje.

Po chvíli jízdy jeptiška znovu pronese:
„Vy řidiči se máte. Vezmete mladou stopařku, zahnete do lesa a tam ji pomilujete. Ale co my, chudáci teplouši, my si na vás musíme pořád vymýšlet nové fígle!“

Lékař pacientce:
„Tak se svlékněte a lehněte si.“

Pacientka:
„Ježišmarjá, to mi nemůžete dát nejdřív aspoň pusu?“