Rybář doma pyšně ukazuje svůj úlovek manželce a zasněně vypráví, jak to bylo na jezeře pěkné. Najednou mu vpadne do řeči manželka:
„Právě volali z obchodu s rybami, že sis tam prý zapomněl peněženku i s doklady!“

Starý bača Jano s pomocníky opékají u ohně slaninku. Najednou se jeden z ovčáku zeptá:
„Bačo Jano, můžu vám položit chlapskou otázku?“

„Polož, Jurko, polož!“

„Bačo Jano, vy už 50 let žijete se svou ženou Ančou, nikdy vás nenapadlo se s ní rozvést?“

„Rozvést se??!!“ zařval bača Jano. „Nikdy!!!“
A po chvíli ticha dodal: „Ale zaříznout, to ano…“

Začal jsem podezírat manželku, že mně podvádí! Nafingoval jsem tedy služební cestu a místo odjezdu na služebku jsem se schoval ve skříni.

No netrvalo dlouho, před barákem zastavilo pěkný auto a za chvilku už slyším líbání a tak.

Vykouknu škvírkou mezi dveřmi a v tom jsem ho uviděl... metr devadesát, samej sval, samá šlacha, fakt pěknej borec i podle chlapskejch měřítek.

Pak jsem se podíval na starou: svěšený kozy, špeky na břiše, povadlej zadek.. no ty vole já se za ní tak styděl!

„Co bys dělal, kdybych umřela? Oženil by ses znovu?“

„Určitě ne!“

„Proč ne, nelíbí se ti manželství?“

„Samozřejmě líbí.“

„Tak proč by ses neoženil znova?“

„No tak jo, oženil.“

„A spal bys s ní v naší posteli?“

„Kde jinde bychom spali?“

„Sundal bys moje fotky a místo nich pověsil její?“

„Tak by to asi bylo správné.“

„A dovolil bys jí, aby hrála mými golfovými holemi?“

„Ty by jí byly k ničemu, ona je levák…“

Víte, jak vzniklo město Brno?

Tak, že praotec Čech vylezl na horu Říp a řekl:
„Brrr no!!!“

Víte, jaký je rozdíl mezi vánočním stromečkem a knězem?

???

Žádný. Oba mají koule jen na ozdobu.

Praví opat:
„V klášteře přijímáme nové mnichy neobvyklým způsobem, tak se ukáže, jestli jste schopni zříci se žen a pokušení.“

Všichni se svlečou donaha a na přirození jim přivážou zvonek. Do místnosti vstoupí krásná žena a začne se svlékat. Zvonky zvoní jak o život, jen jedno přirození se ani nehne a zvonek ani necinkne.

„Ty jsi ten vyvolený!“ zvolá opat. „Budeš přijat do kláštera a budeš bydlet s bratrem Kristiánem!“

„Cililililink!“

Greenhorn si chce na Divokém západě koupit koně. Zajde k obchodníkovi, jestli nemá nějakého levného. Prodavač vrtí hlavou, ale pak si vzpomene:
„Jo, mám tady jednoho, ale kdysi patřil faráři, takže je takovej divnej. Když chcete, aby jel jako vítr, řeknete Zaplať Pán Bůh. A když chcete, aby zastavil, řeknete Amen.“

Greenhorn si to opakuje, pak zaplatí a koně si vezme. Jede na něm krajinou, a řekne si, že ho vyzkouší. Řekne tedy „Zaplať Pán Bůh“ a kůň se rozletí krajinou, letí jako vítr, země ubíhá pod nohama.

Náhle se před nimi objeví propast. Greenhorn si najednou nemůže vzpomenout, jak koně zarazit. Propast se blíží, 100 metrů, 50 metrů, 10 metrů, 5 metrů. Náhle si vzpomene a vykřikne „Amen!“

Kůň se zastaví na kraji propasti. Greenhorn vytáhne kapesník, otře zpocené čelo a řekne:
„Zaplať Pán Bůh“.

Bloudí tak zoufalý děda po nemocnici a pořád si tak říká:
„Šakryš, ryba to nebyla, žába to nebyla, čolek to nebyl...“

Nejednou vyleze sestřička a povídá :
„Raka dědečku, raka máte.“