Manželka vyčítá manželovi:
„Dříve jsem pro tebe byla ta nejsladší. Pořád jsi mi říkal ty moje jablíčko, hruštičko, třešničko a teď vůbec nic!“

Manžel šel do sebe a když se druhý den vrátil z práce, pozdravil svou ženu slovy:
„Ahoj, ty můj starej kompote.“

„Vážení cestující, mluví k vám kapitán letadla. Podíváte-li se na levé křídlo, zjistíte, že hoří. Pohledem na pravé křídlo zjistíte totéž. Podíváte-li se dolů, uvidíte širý modrý oceán. Kdo z vás lépe vidí, uvidí malou žlutou tečku. Tou tečkou je záchranný člun. V tom člunu sedím.“

Klient v bance se přehrabuje v tašce.
Pokladní se ptá:
„Vložit nebo vybrat?“

Klient:
„Určitě vybrat, ale nemůžu najít pistoli.“

Do kasina dorazí dva manželské páry, odhodlaní si pořádně užít večer a trochu zariskovat. Ženy se po chvíli rozhodnou, že společně vsadí na ruletu, ale dumají, jaké číslo zvolit. Jedna z nich nakonec prohlásí:

„Hele, kolikátky máš prsa?“

„Dvojky,“ odpoví druhá.

„Já mám trojky. Tak to máme dohromady pět. Vsadíme na pětku!“

Vsadí na číslo pět, kulička se roztočí… a světe div se, vyhrají! Radost nebere konce. To samozřejmě neunikne jejich mužům, kteří si řeknou, že to taky zkusí.

„Hele, kámo, to je chytrá taktika. Ale na co budeme sázet my?“ ptá se jeden z nich.

„Kolikrát za noc se ti postaví?“ nadhodí druhý.

„No, třikrát.“

„Mně čtyřikrát! To je sedm. Jasná volba – sázejme na sedmičku!“

Ruleta se roztočí, kulička skáče sem a tam, napětí by se dalo krájet… až se zastaví na dvojce. Jeden z chlapů se praští do čela:

„Vidíš to, ty vole? Kdybychom nekecali, mohli jsme býjt za vodou!“

Dva kamarádi, bačové, chlastají spolu v hospodě. Jeden z nich najednou říká:
„Štefan, stav sa o borovičku, ale o veľkú, že keď si ľahneš tuto na stôl, tak ti doprostred čela takú malú bodku vyseriem.“

Ten druhý:
*„Šak to nie je možné!“

„Tak sa stav!“

„Dobre!“

Tak si lehnul na stůl, ten druhý sundal kalhoty, dřepnul si nad něj a celého ho podělal.

Ten se rozčiluje:
„Však si vravel – iba bodku!“

A ten druhý:
„No čo, prehral som…!“

Jestliže nějaký dokument správně založíte, víte sice kde je, ale nikdy jej nebudete potřebovat. Když ho nezaložíte, určitě jej budete potřebovat, ale nebudete vědět, kde je.

Nováček potkal svého bývalého kamaráda.
„To je ale náhoda!“ zvolal kamarád radostně. „Takové setkání! To se musí oslavit!“

„Ne, nezlob se, kamaráde, ale dnes to nejde. Nemám žízeň.“

„Jak to? Mladý námořník a nemáš žízeň?“

„Ne, já jsem se dneska už dvakrát topil.“

Dva chlapi, Karel a Tonda, se domluví, když jeden z nich umře, že se zjeví tomu druhému a řekne mu, jaké to po smrti je. Co čert nechtěl, Karel do 14 dnů umřel. Tonda noc na to nemůže spát. čeká, naslouchá. Najednou se ozve:
„Tondo, slyšíš mě?“

„Seš to ty Karle?“

„No jasně!“

„Tak, jak je?“

„Ty Tondo, paráda. Ráno lehká snídaně, zeleninka a pak celý dopoledne šukáme. V poledne lehkej obídek, zase zeleninka. A pak zase celý odpoledne šukáme.“

„Tak to je fakt boží. A to seš v nebi nebo v pekle?“

„Ty vole, já jsem teď králík v Austrálii!!“

„Jean, je venku tma?“

„Ne, pane.“

„Tak proč vidím hvězdičky?“

„Protože jste se uhodil do hlavy, pane.“