ZPRÁVA NA ZÁZNAMNÍKU BRITSKÉ ARMÁDY:

Děkujeme, že jste zavolali Britskou armádu. Omlouváme se, ale všechny naše jednotky jsou momentálně v terénu nebo jinak zaneprázdněné. Zanechte prosím zprávu s názvem vaší země, jménem organizace, regionem, konkrétní krizí a kontaktním číslem, na kterém vás můžeme zastihnout.

Jakmile vyřešíme Kosovo, Bosnu, Makedonii, Srbsko, Irák, Severní Irsko, Sierra Leone, Kongo, pochodování sem a tam po asfaltu v Londýně a povinné školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zavoláme vám zpět.

Mluvte prosím po zaznění tónu, nebo pokud požadujete další možnosti, poslouchejte následující instrukce:

A. Pokud je vaše krize malá a blízko moře, stiskněte 1 pro Royal Marines.

B. Pokud se vaše záležitost nachází v exotickém prostředí s tropickým klimatem, dobrými hotely a lze ji vyřešit jedním či dvěma nízkorizikovými nálety, stiskněte 2 pro Royal Air Force. (Upozorňujeme, že tato služba není dostupná od 16:30 hod. ani o víkendech.)

C. Pokud se váš dotaz týká situace, kterou lze vyřešit válečnou lodí, trochou slavnostní výzdoby, vlajkami, pořádným koktejlovým večírkem a špičkovou pochodovou kapelou, napište s dostatečným předstihem na adresu: First Sea Lord, The Royal Navy, Whitehall, London SW1.

Stojí dva na mostě a hledí na hvězdy. On se zeptá:
„Lásko, vidíš malý vůz?“

Ona odpoví:
„Ne, ale cítím velké óje!“

„Víš jak se zkouší v obchodě citlivost vibrátoru?“

„???“

„Na nose. Je to příjemný, je to pecka.“

„Ale ne každý má tak velkou nosní dírku?!“

Muž jede po silnici, když ho zastaví policista. Podívá se do jeho nákladního auta a říká:
„Proč máte v autě ty tučňáky?“

Muž odpoví:
„To jsou moji tučňáci. Patří mně.“

Policista se zamračí:
„Musíte je vzít do zoo.“

Druhý den vidí policista stejného muže znovu na silnici. Zastaví ho a podívá se dozadu. Tučňáci jsou tam pořád, ale tentokrát mají sluneční brýle.

„Myslel jsem, že jsem vám říkal, abyste je vzal do zoo!“ rozčílí se policista.

Muž pokrčí rameny: „Vzal. A dneska je beru na pláž.“

Ctihodný lord hraje golf. Právě se chystá odpálit míček, když v dálce zazní pohřební hudba a objeví se pohřební průvod. Lord smekne klobouk, přestane hrát a čeká až průvod přejde. Jeho spoluhráč poznamená:
„Pane, vy jste úžasný. Oni vyprovázejí na poslední cestu úplně cizího člověka a vy smeknete a přestanete hrát. To je fantastické!“

A lord odpoví:
„Jak to cizího člověka? Dvacet let mi byla dobrou ženou!“

Matka ukončovala bitku svých dvou synů a ptá se:
„Tak a teď mi řekněte, jak to všechno začalo.“

Pepíček na to odpoví:
„Všechno začalo tím, že mi Martin vrátil facku.“

Čtyři muži hrají golf. Když poslední dohrává, tři již sedí u svého čaje o rozmlouvají o svých dětech.

„Můj syn začínal jako pokladač koberců“ říká ten první. „Ale pak se vypracoval a dnes má prosperující stavební firmu. Je dokonce tak úspěšný, že si mohl dovolit darovat nový dům jednomu svému dobrému příteli“.

„Můj syn začínal jako prodavač aut“ říká ten druhý. „Pak se vypracoval tak, že sám vlastní několik obchodů s auty. Je dokonce tak bohatý, že si mohl dovolit věnovat svému dobrému příteli úplně nové luxusní auto.“

„Můj syn začínal na burze a dnes již vlastní spoustu cenných akcií“ přidá se třetí. „Je natolik bohatý, že si mohl dovolit věnovat balík akcií svému dobrému příteli.“

Když přijde k čaji čtvrtý muž, ptají se jej ostatní na jeho syna.

„Abych řekl pravdu, nejsem se svým synem příliš spokojen“, říká muž. „Začínal jako holič a holičem zůstal. Už to dělá patnáct let. A ke všemu jsem nedávno zjistil, že má homosexuální styky. Ale musím uznat, že v tom si nevede špatně. Musí asi být dobrý, protože jeho poslední tři přátelé mu věnovali nový dům, luxusní auto a balík akcií.“

Žena přijde domů a povídá svému manželovi:
„Pamatuješ jak mě pořád bolela hlava celé ty roky? Tak je to pryč!“

„Žádné bolesti hlavy?“ ptá se manžel. „Jak se to stalo?“

„Margie mě doporučila k jednomu hypnotizérovi a ten mi poradil si stoupnout před zrcadlo, dívat se soustředěně na sebe a opakovat: Nebolí mě hlava! Nebolí mě hlava! Nebolí mě hlava! No a ono to funguje! Veškerá bolest hlavy je pryč!“

„No to je skvělý!“ nadšeně přitakává manžel.

Jeho žena pak říká:
„Víš, ty taky nejsi bůhvíco v posteli posledních pár let. Proč za ním taky nezajdeš, třeba ti něco poradí?“

Manžel souhlasí, že to udělá. Po první návštěvě u hypnotizéra se manžel vrátí domů, strhá ze sebe šaty, popadne manželku do náruče a odnáší ji do ložnice. Položí ji na postel a povídá:
„Nehýbej se, hned jsem zpátky!“

Odejde do koupelny, vrátí se za pár minut a skočí do postele. Pomiluje vášnivě manželku, jako nikdy předtím. Jeho žena celá omámená zvolá:
„No tak to bylo tedy úžasné!“

Manžel odpoví:
„Nehýbej se, hned jsem zpátky!“

Odejde znovu do koupelny, vrátí se zpátky a druhé kolo je ještě úžasnější než poprvé. Manželka se posadí na posteli, hlava ji jde do závratě a jenom slastně vzdychá:
„Pane Bože, pane Bože…“

Manžel opět řekne:
„Nehýbej se, hned jsem zpátky,“ a odejde do koupelny.

Tentokrát ho manželka potichu následuje a tam, v koupelně, ho uvidí zírat na sebe do zrcadla a říkat:
„To není moje manželka. To není moje manželka. To není moje manželka. To není moje manželka!“

Poslední rozloučení se zesnulým se koná příští sobotu…

Doktor prohlíží pacienta a povídá:
„Nejsem si vaší diagnózou jist, pane Hanáček. Asi to bude tím nadměrným alkoholem v krvi.“

„To nevadí pane doktore, já klidně přijdu zítra, až vystřízlivíte.“