Tři přání pro Popelku
Popelce je nyní 95 let. Poté, co prožila život s nyní už nebožtíkem princem, sedí dnes na terase, v houpacím křesle a pozoruje svět se svým kocourem Bobem. Jednoho slunného odpoledne se před ní z ničeho nic objeví pohádková babička.
Popelka se podiví:
„Babičko, co Ty tu děláš po všech těch letech?“
Babička odpoví:
„Popelko, od doby, co jsem Tě viděla naposledy, jsi vedla příkladný život. A já bych Ti za to dnes chtěla splnit tři přání.“
Popelka byla překvapená. Zamyslela se a povídá:
„Víš, babičko, princ byl skvělý člověk, ale mizerný investor. Dnes tu žiji z ruky do úst z mizerného důchodu. Pomohlo by mi, kdybys mě učinila bohatou.“
V tu ránu se její houpací křeslo proměnilo ve zlato. Popelka ani nedýchá a děkuje babičce.
Babička odpoví:
„To je maličkost, jaké je Tvé druhé přání?“
Popelka se podívá na své křehké tělo a říká:
„Přála bych si být zase mladá, krásná a plná energie, jako jsem bývala.“
Přání se v mžiku stane realitou. Popelka je zase krásná a v těle cítí příjemné mrazení, jaké již po léta nepocítila.
Babička se zeptá ještě jednou:
„Máš poslední přání, co by to mělo být?“
Popelka pohlédne na vyděšeného kocoura v rohu a praví:
„Nemohla bys proměnit Boba v pohledného muže?“
Jako zázrakem se Bob protáhne a stojí před ní tak krásný muž, jakého ještě svět neviděl. Babička pogratuluje Popelce, popřeje jí šťastný nový život a zmizí stejně náhle, jak se objevila.
Bob a Popelka se po sobě chvíli toužebně dívají. Popelka beze slov zírá na nejkrásnějšího muže jakého kdy spatřila.
Tu se k ní Bob přiblíží a vezme ji do svých silných paží. Přitáhne si ji k sobě a ona cítí ve vlasech jeho horký dech, když Bob šeptá:
„Vsadím se, že teď lituješ toho, že jsi mě nechala vykastrovat.“
Tchoř na sex
Sejdou se dvě singl kamarádky na pokec:
„Musím se ti s něčím svěřit. Pořídila jsem si domu tchoře a je to úžasný. Má neuvěřitelně jemný a šikovný jazýček. No, orální sex jedna báseň!“
„A co ten smrad?“
„No, 14 dní blil, ale potom si zvykl.“
V autobuse
Ostravák sedí v autobuse na dvou sedačkách. Přijde Pražák a říká:
„Posuň se až k voknu!“
Ostravák nereaguje. Pražák to zopakuje a zas nic, tak se naštve a říká:
„Posuň se až k voknu ty vole!“
Ostravák se otočí a říká:
„Tak už kvokni, ty pičo!“
Rezervace stolu
Hladový muž chce v restauraci usednout, ale vrchní jen utrousí:
„Ten stůl je rezervovaný!“
Host na něho pohlédne a odpoví:
„Tak ho odneste a přineste mi nový!“
Brnoa Letňany
Jaký je rozdíl mezi Brnem a stanicí metra v Letňanech?
Žádný - oboje leží mimo civilizaci.
Pražák v Ostravě
Pražák vystoupí na nádraží Ostrava-Svinov a ptá se domorodce:
„Heleeeeee, prosíííííímtě, jak se vocaď dostanu do centraaaaa?“
Ostravák odpoví:
„S takovým přízvukem se pičo do centra živý nedostaneš...“
Loučení s pacienty
Lékař odjíždí na dovolenou a loučí se se svými pacienty:
„Nashledanou pane Kozák, nashledanou pane Klein, sbohem pane Horák...“
Chtivá žába
Jednoho dne šel muž po silnici, když na něj zavolala žába:
„Když mě políbíš, proměním se v krásnou princeznu.“
Muž se sehnul, sebral žábu a strčil ji do kapsy.
Žába znovu promluvila:
„Když mě políbíš, proměním se zpět v krásnou princeznu a zůstanu s tebou celý týden.“
Muž vyndal žábu z kapsy, usmál se na ni a zase ji tam vrátil.
Žába znovu vykřikla:
„Když mě políbíš a proměníš mě zpět v princeznu, zůstanu s tebou celý týden a udělám cokoliv, co si budeš přát.“
Muž opět vytáhl žábu z kapsy, usmál se na ni a vrátil ji zpět.
Nakonec se žába zeptala:
„Co je s tebou? Řekla jsem ti, že jsem krásná princezna a že s tebou zůstanu celý týden a udělám cokoliv, co chceš. Proč mě nechceš políbit?“
Muž odpověděl:
„Podívej, jsem vědec. Nemám čas na přítelkyni, ale mluvící žába? To je boží!“
Přání k narozeninám
Dneska je ten slavný den,
kdy můžu přát Ti jen,
hodně štěstí, zdraví, lásky
a na tváři zádné vrásky.
Do života jen to nej
a nikdy se nevzdávej,
ať jsi stále stejná
a přátelům porad věrná,
nepřestávej nikdy snít,
konec řečí jdeme pít.
Vše nej k narozeninám přeje ...
Jak se dělají děti
Malá Šárka se ptá maminky:
„Mami, jak se dělají děti?“
Po chvíli uvažování maminka povídá:
„No víš Šárko, otec dá mamince takové vzácné semínko, z kterého ji v bříšku naroste děťátko.“
Šárka:
„A to semínko musíš spolknout?“
Maminka:
„Nooo… to jen když chci nové boty.“