Daňový poradce u sv.Petra
Daňového poradce raní ve třiatřiceti letech mrtvice. Jde do nebe, kde ho u nebeské brány přijímá sv. Petr.
„Proč tak mladý, proč?“, běduje daňový poradce, „Vždyť je mi teprve třiatřicet let“.
„To není možné“, oponuje svatý Petr, „Tak mladé my přeci neděláme, pokud se nejedná o nějaký úraz nebo něco mimořádného“, a jde se podívat do evidence, kde se stala chyba. Po delší době se vrátí a povídá:
„Je to správně. Podle hodin, které jste naúčtoval svým klientům, je vám už 73“.
Šéfův vtip
Dlouho jsme se smáli tomu vtipu, co vyprávěl šéf. Než jsme pochopili, že je to pracovní úkol.
Dědictví po dědovi
„Dobrý den! Chtěl bych si vybrat peníze - dědil jsem po dědečkovi v Americe.“
„A nechcete si je tady rovnou uložit v korunách?“
„Paní, vy jste asi neslyšela dobře. Já jsem dědil, a ne debil!“
Ožralý hledá svůj byt
Totálně ožralej chlápek se ve tři ráno dobývá do paneláku. Nějak se nakonec dostane dovnitř a začne se dobývat do bytu. Z něho vyleze ospalá ženská a říká:
„Co tady děláte, chlape?“
„Snažím se dostat domů.“
Ženská:
„Tady nebydlíte!“
„Aha. No tak se moc omlouvám. Už se to nestane.“
Chlápek se začne opět motat po paneláku a odemykat byt ze kterého se vyřítí ta samá ženská a spustí:
„Kolikrát Vám mám ještě říkat, že tady nebydlíte?!?!?!“
„Moc se Vám omlouvám paní, už se to nebude opakovat.“
Chlápek odleze a opět začne hledat svůj byt. Když už ho najde, začne ho odemykat. V tom z něho vyletí ta stejná ženská jako před tím a začne na něho ječet:
„Jasně jsem vám říkala, že tady nebydlíte!“
Chlápek na ni mžourá a zařve:
„HLAVNĚ ŽE TY BYDLÍŠ VŠUDE, TY KRÁVO!“
Kovboj označil zvířata
Ptá se farmář kovboje:
„Johne, označil si včera všechna zvířata, jak jsem ti předevčírem přikázal?“
„Označil.“
„A měl si s tím hodně práce?“
„S dobytkem ani ne, ale s těmi včelami to bylo strašné.“
Blondýnka s půlkou mozku
Jak se nazývá blondýnka s 1/2 mozku?
???
Nadaná.
Velká rodina
Paní Posilesová je vdova a má tři děti. Pan Pollak je vdovec a má dvě děti. Oba se poznali, zamilovali a pak se vzdali a měli spolu děti. Za nějaký čas přijde pan Pollak domů a slyší strašný řev.
„Co je to za rámus?“, ptá se manželky.
„Nic. To jen se tvoje děti a moje děti perou s našimi dětmi.“
Logika a organizace
Student dutý jak bambus, propadá u zkoušky z „Logiky a organizace“.
Student:
„Vy mě tady dusíte a rozumíte vůbec tomu oboru?“
Profesor:
„Jistě, jinak bych nebyl profesor!“
Student:
„Mohu Vám tedy dát jednu otázku? Když mi na ni správně odpovíte, dejte mi nedostatečnou a já odejdu. Když ale nebudete znát odpověď, dáte mi za jedna.“
Profesor:
„Souhlasím.“
Student:
„Co je současně legální, ale nelogické, logické ale nelegální a co není ani logické ani legální?“
Profesor po dlouhém přemýšlení nezná správnou odpověď a tak dá studentovi výbornou. Ihned poté volá svému nejlepšímu studentovi a položí mu tu samou otázku.
Nejlepší student mu okamžitě odpoví:
„Vám je 63 let a jste ženatý s 35-ti letou ženou, což je legální ale nelogické. Vaše žena má 25-ti letého milence, což je logické ale nelegální. Vy dáte tomu milenci své ženy za jedna ze zkoušky, přestože by měl vyletět, a to není ani logické ani legální.“
Rozhovor technologií
Wikipedie:
„Já vím všechno!“
Google:
„Najdu všechno!“
Facebook:
„Já znám všechny.“
Internet:
„Beze mě jste v prdeli.“
Elektřina:
„Tak se uklidníme jo?!“
Koktavý kupuje barák
Vejde pán do realitní kanceláře a koktá:
„J-j-já b-bych si chtěl ko-koupit dům, co máte?“
„Pane, jak na vás koukám, tak pro vás asi nic,“ zhodnotí ho úředník.
Koktavec se nenechá odradit a ukáže na jeden obrázek v katalogu:
„A co t-tenhle?“
„Ten je za šest milionů,“ oznamuje úředník. „Na ten určitě nemáte.“
Zákazník ukazuje dál:
„A ten-hle?“
Úředník vrtí hlavou a povídá:
„Ten je za deset milionů.“
Pán ukáže na největší obrázek a praví:
„J-já si vezmu t-tenhle.“
„Ale pane, ten stojí dvacet milionů!“ upozorňuje ho úředník. „Máte na něj?“
Pán hrdě oznamuje:
„J-já m-mám še-šedesát milionů!“
„A kde jste je vzal?“ diví se úředník.
Zákazník na to:
„Vy-vy-vyhrál jsem je!“
Úředník si hvízdne:
„Fíha! Já vyhrát šedesát milionů, tak mě klepne pepka!“
Pán vykoktá:
„M-m-mě to-o jenom lí-í-zlo.“