Chuck Norris dokáže z lidí vymlátit nemoci. Rakovina není problém.

Mladý autor konzultuje název své prvotiny se zkušeným spisovatelem.
„No, máš tam bubny a totemy?“ táže se klasik.

„Nemám.“

„Tak ji prostě nazvi Bez bubnů a totemů.“

John pozval svoji matku na večeři. Během večeře si matka nemohla nevšimnout, že jeho spolubydlící Julie je velmi pěkná. Už dlouho měla podezření, že John s ní má vztah a teď byla ještě zvědavější. Při jídle proto sledovala jejich reakce, byla zvědavá, zda je mezi Johnem a jeho spolubydlící něco víc než jen pohledy. Jakoby četl její myšlenky, John povídá:
„Já vím, co si musíš myslet, ale mohu tě ujistit, že Julie a já jsme jen spolubydlící.“

Asi o týden později přišla Julie za Johnem a povídá:
„Od té doby, co tu byla tvoje matka na večeři, nemohu najít tu krásnou stříbrnou naběračku na omáčku. Nemyslíš, že ji sebrala?“

John povídá:
„Sice o tom pochybuji, ale pro jistotu jí napíšu.“

Tak si sedl a napsal:
„Milá mami, já neříkám, že jsi sebrala naběračku na omáčku z mého domu a neříkám ani, že jsi ji nesebrala. Faktem však zůstává, že chybí od té doby, co jsi tu byla na večeři. S láskou John.“

O pár dní později dostal John dopis od své matky a v něm stálo:
„Drahý synu, já neříkám, že spíš s Julií a neříkám ani, že nespíš s Julií. Faktem však zůstává, že kdyby spala ve svojí vlastní posteli, tak už by naběračku na omáčku dávno našla. S láskou máma.“

Linkový autobus zastaví na zastávce, lidé nastupují a kupují si lístky, poslední nastoupí chlap v kovbojském oděvu. Vytáhne na řidiče dva velké kolty a říká:
„Johnny dnes neplatí!“

Řidič koukne do dvou hlavní a říká:
„No jo, jasně, dneska neplatíš.“

Druhý den se totéž opakuje. I třetí den se to opakuje. Řidiče to už naštve:
„Co to má znamenat? Jak to, že Johnny dneska zase neplatí?“

Johnny sáhne do kapsy a říká:
„Johnny má průkazku.“

Papež, Dalajláma a arcibiskup z Canterbury se rozhodnou, že si půjdou zarybařit. Pronajmou si loďku a vyrazí doprostřed jezera. Je ale horký den a už za pár hodin jim dojde všechno pivo.

„Musíme se vrátit ke břehu a koupit další,“ navrhne papež.

„Není třeba,“ odpoví Dalajláma, vyleze z loďky a přejde po hladině jezera ke břehu, kde zajde do hospody. O deset minut později se vrátí s bednou piva, přejde po vodě zpátky a naskočí do loďky.

Za půl hodiny je pivo zase pryč. Tentokrát se zvedne papež a řekne:
„Teď jsem na řadě já!“ Podívá se dolů do vody, usměje se, pak vystoupí z loďky a klidně přejde po hladině na břeh. O deset minut později se vrátí, opět po vodě, s dalším pivem.

Po další půlhodině je pivo pryč znovu. Arcibiskup si odkašle a řekne:
„Teď to vezmu já!“ Sebevědomě se postaví, přehoupne nohu přes bok lodi… a okamžitě se propadne pod hladinu.

Papež a Dalajláma ho vytáhnou zpět, lapá po dechu a prská vodu.

Papež se nakloní k Dalajlámovi a pošeptá mu:
„Myslíš, že jsme mu měli říct o těch kamenech pod hladinou?“

Dalajláma se zamračí a nechápavě se zeptá:
„Jakých kamenech?“

Chuck Norris nenosí hodinky, on rozhoduje, jaký je čas.

Držím zázračnou dietu! Žeru úplně všechno a čekám na zázrak.

Život je jak schody do kurníku. Krátký a posraný

Ptá se černý chlapeček svých bílých rodičů:
„Maminko, proč jsem černý a vy jste bílí?“

„No, víš,“ odpovídá na to maminka, „na svatební cestě se na pláži strhla taková jebačka, že buď rád, že nejsi tuleň!“