Bača, jediný svědek znásilnění u soudu, korunní svědek.

„Bača, povedzte tu u súdu, čo ste videli.“

„Dobre, dobre. Idem tak po lese, napravo jahôdka, naľavo čučoriedka. Pozriem do kroviska a tam vám jebačka.“

„Bača, to sa zapisuje, či by ste spisovne nepovedal.“

„Dobre. Idem tak po lese, napravo jahôdka, naľavo čučoriedka. Pozriem do kroviska a tam taká jebačka…!“

„Bača, povedzte súlož, hej?“

„Dobre. Idem tak po lese, napravo jahôdka, naľavo čučoriedka. Pozriem do kroviska a tam súlož. Idem bližšie, a tam taká jebačka!“

V chaloupce bydlí tři trpaslíci. Jednou odpoledne přijde nejstarší trpaslík za svými bratry a říká: „Hele, klucí, já jsem si na večer pozval dámskou návštěvu. Mohli byste někam vyrazit? Třeba na pivo?“

„No, to je jasný, to se ani nemusíš ptát!“ říkají trpaslíci a už se chystají do hospody.

Pozdě večer, když se vrátí, tak se hned celí zvědaví ptají:
„Tak co? Jaký to bylo?“

„Dobrý!“

„A kolikrát ses udělal?“

„Dvakrát!“

„Hmmm a ona?“

„Taky dvakrát!“

„Hm, tak to je super!“ a jdou spát.

Další den přijde prostřední trpaslík a také prosí:
„Hele, kluci, já si taky na dnešek pozval holku. Mohli byste taky někam vyrazit? Třeba na kulečník?“

No jasně. To ses ani nemusel ptát!„ a už se chystají, aby nekřenili!

V noci jsou zase celí nedočkaví, až se kamaráda zeptají:
„Tak co? Jaký to bylo?“

„Dobrý!“

„A kolikrát ses udělal?“

„Čtyřikrát!“

„Hmm a ona??“

„Taky čtyřikrát!“

„No, tak to jsi skvělej, to sis užil!“ a zase, protože je už pozdě, jdou spát.

Další den navečer přiběhne nejmladší trpaslík a říká:
„Kluci, musíte taky někam. Třeba do kina. Za chvíli mi přijde taky ženská!“

„No jasně. Už se pakujeme a užij si to!“

Večer po kině se trpaslíci vrátí domů a na posteli uvidí nejmladšího bráchu ležet s vyplazeným jazykem a tak se začnou vyptávat:
„Tak co, jaký to bylo?“

„Supééér!“

„A kolikrát ses udělal?“

„Sedmnáctkrát!“

„Týý jo a ona?“

„Ani jednou!“

„Jak to???“

„Ona nepřišla!!!“

Chytí rybář zlatou rybku, podívá se na ní, hodí ji naštvaně do vody a povídá:
„Zase zlatá, kdo to má furt žrát?“

Bůh se chce přesvědčit, jak u nás funguje zdravotnictví. Promění se tedy v obvodního lékaře a nastoupí do jedné ambulance v malém městečku.

Hned první pacient vejde o berlích a říká:
„Dobrý den, pane doktore. Mě ty nohy strašně bolí, já už nevím, co mám dělat.“

Bůh k němu přistoupí, položí mu ruce na hlavu, něco si zamumlá a řekne:
„Vstaňte a udělejte pět dřepů.“

Pán vstane, udělá pět dřepů bez problému a ani nezasténá.

Bůh na to:
„Nechte ty berle tady a běžte domů.“

Pán odejde svižným krokem a v čekárně se ho ptají:
„Tak co, jaký je ten nový doktor?“

A on na to:
„Nic moc. Ani tlak mi nezměřil!“

Bloudí tak zoufalý děda po nemocnici a pořád si tak říká:
„Šakryš, ryba to nebyla, žába to nebyla, čolek to nebyl...“

Nejednou vyleze sestřička a povídá :
„Raka dědečku, raka máte.“

Chuck Norris dokáže přestřihnout kabel od wi-fi.

Bačova žena onemocní a tak bača Ondra volá bačovi Janovi – známému léčiteli – ať ji přijde vyléčit. Bača Jano přijde, prskne jí máslo do huby a strčí jí tam čuráka. Potom jí prskne máslo na prsa a strčí mezi ně čuráka. Pak jí prskne máslo do zadku a strčí jí tam čuráka.

Bača Ondra na to kouká a říká:
„Ej, Jano, keby že ťa nepoznám, tak si pomyslím, že mi ju jebeš…!“

Lze oplodnit ženu za běhu?

Nikoliv.

Je vědecky dokázáno, že žena s vyhrnutou sukní běží až 4x rychleji než muž se staženýma kalhotama!

V televizi se rozhodli, že natočí film o lidech co žijí v horách. Vydali se tedy do hor a našli tam baču. Požádali ho, aby jim popsal, jak vypadá jeden jeho obyčejný den.

„Tož, ráno vstanu. Vypiju flašu. Nasnídám se. Vypiju další flašu. Vyženu ovce na pastvu. Tam vypiju tak tři flaše.“

Vtom ho režisér zastaví:
„Podívejte, takhle by to nešlo. To my do televize nemůžeme dát, že vy takhle pořád chlastáte. Víte co? Radši místo toho říkejte, že čtete.“

„Tož dobře,“ na to bača. „Tož ráno vstanu. Přečtu si knihu. Nasnídám se. Přečtu si další knihu. Vyženu ovce na pastvu. Tam přečtu tak tři knihy. Pak jdu domů. Navečeřím se. Pak jdu do veřejné knihovny a tam si čteme se sousedy až do zavíracích hodin. No a pak jdu ke kámošovi Jožinovi, ten má tiskárnu, a tiskneme knihy až do rána.“