Nový prodavač je testován v obchodním domě, jak umí prodávat. Právě říká zákazníkovi:
„Ale co budete dělat s tím prutem? Jak se chcete k tomu rybníku dostat? Kupte si auto.“

„Máte pravdu, tak si vezmu jednu Fabii.“

Ředitel přihlíží a když zákazník odejde, chválí prodavače:
„To je neuvěřitelné! Chtěl pruty a ty mu nacpeš auto.“

Prodavač na to:
„Ale on si nepřišel pro pruty, ale pro vložky pro manželku. A tak jsem mu řekl, co bude celý ten týden dělat, ať jede na ryby.“

Pan Mayer umřel a šel rovnou k bráně nebeské.
„Zpátky“, řekli mu tam, „máme tady o vás, že jste hrál karty a fixloval při tom.“

Pan Mayer tedy začal smlouvat s Bohem, aby ho přesto do nebe pustili. Odpověď ale byla stále stejná:
„Hazardní hráče do nebe nebereme.“

„Ať tedy rozhodne jedna partička“, navrhl pan Mayer. „Když vyhraju půjdu do nebe a když ne, tak do pekla.“

Bůh souhlasil. Archanděl Gabriel přinesl karty a Otec měl rozdávat. V tom ho ale Mayer přerušil:
„A to bych si ještě vyprosil. Žádné zázraky!“

Je to dlouhé bílé a na konci je hovno. Co je to?

???

VÝPLATNÍ PÁSKA

Ptá se farmář kovboje:
„Johne, označil si včera všechna zvířata, jak jsem ti předevčírem přikázal?“

„Označil.“

„A měl si s tím hodně práce?“

„S dobytkem ani ne, ale s těmi včelami to bylo strašné.“

„Víte, pane řediteli, co roste bez slunce i bez vody?“

„Nevím, klaun.“

„Přece ceny.“

Bača Jano je v lázních. Jednou na procházce pozoruje, jak přijde dívčina k automatické váze, vhodí do ní minci a stoupne si na váhu. Podívá se na display a nespokojeně zavrtí hlavou. Svlékne kabátek, znova vhodí minci a stoupne si na váhu. Opět není spokojená. Zuje si boty a celé se to opakuje. Pak si svlékne svetřík a opět vyndává z kapsy minci. V tu chvíli k ní podejde bača Jano a povídá:
„To nechte slečno, odteďka to platím já!“

Zkrachovala místní fabrika a tak se manželé ocitli oba bez práce. Na krku půjčky, hypotéka ... Na rodinné radě rozhodli, že city musí jít stranou, ona bude muset, než se dostanou z nejhoršího, poskytovat erotické služby. Vypůjčili si na noc od kamaráda garsonku, dali inzerát.

„A co myslíš, kolik si mám říct?“

„No, děláš to krátce, buduješ si klientelu, tak to nepřežeň!“

Ráno se manželka vrací, totálně strhaná.

„Tak kolik to dalo?“

„Tady máš tisícpětsetdvacet korun.“

„No, nebuď smutná, to je na začátek pěkný. Ale řekni mi, kdo ti dal dvacku?“

„No, skoro všichni. Sem tam jsem dohodla i padesátikorunu.“

Kněz praví na mši svým věřícím:
„Příští neděli budu kázat o lži a chci, abyste si všichni přečetli sedmnáctou kapitolu Markova evangelia.“

O týden později se před kázáním ptá z kazatelny, kdo všechno četl sedmnáctou kapitolu. Zvednou se ruce všech přítomných. Kněz s úsměvem povídá:
„Marek má jen šestnáct kapitol. Takže teď začnu kázat o hříchu lži…“

V malém obchůdku na venkově byla na dveřích veliká, výrazná cedule“Pozor, pes!“

Chlápek, který tou vesnicí projížděl a šel si koupit cigarety nahlédne opatrně dovnitř a kouká, na zemi u pultu leží unaveně vypadající starý baset a spí. Ptá se tedy prodavače:
„Je to ten pes, na kterého si mají lidi dávat pozor?“

„Jo, to je on.“

„No, nevypadá, že by mohl být nějak nebezpečný. Můžete mi říct, proč jste tam dal tu ceduli?“

„Dokud tam ta cedule nebyla, lidi o něj zakopávali.“