Víte, jak vzniklo město Brno?

Tak, že praotec Čech vylezl na horu Říp a řekl:
„Brrr no!!!“

Předměty, které hledáš, se nikdy neobjeví, když je potřebuješ, nýbrž teprve až jejich důležitost pomine a ty budeš hledat úplně něco jiného.

Stěhují se Romové za příbuznými do Ameriky. Jdou takhle v New Yorku podél řeky po molu a potkají černocha jdoucího proti nim. Černoch drží na rameni velký kazeťák, muzika z něj hraje na plný koule on si prozpěvuje.

Rom:
„Hele ty. Kde tady bydli Demeter?“

Černoch:
„What?“

Rom:
„Demeter, kde tady bydli?“

Černoch:
„I´m sorry. I don´t understand. Do you speak english?“

Rom:
„Hééj dylino. Seš černější než já a budeš si tu hrát na gadža jo? “

Učitel autoškoly se naklonil ke své blonďaté svěřenkyni a povídá:
„Slečno, já vám to teda řeknu na rovinu. Vy jste rozená… chodkyně!“

Jedné noci dorazil přítel se svou přítelkyní k ní domu. U vstupních dveří se začnou líbat na dobrou noc a mladík začne být pomalu vzrušený.

Opře se dlaní o zeď, usměje se na ní a povídá:
„Miláčku, co kdybys mi ho vykouřila?“

Ona zděšeně:
„Zbláznil ses? Rodiče nás uvidí!“

„Ale prosím tě! V tuhle hodinu?“ zubí se na ní.

„Ne. Dovedeš si představit, co by se stalo, kdyby nás přistihli?“

„Ale jdi! Nikdo tu není, vaši už spí!“

„Ani náhodou, je to moc nebezpečné!“

„Prosím, prosím, moc tě miluji?!?“

„Ne, ne a ne. Taky tě miluji, ale teď nemohu!“

„Jasně, že můžeš. Prosím?“

„Ne, ne. Fakt nemohu.“

„Moc prosím…“

Najednou se na schodech rozsvítí světlo a ukáže se její mladší sestra v pyžamu, s rozcuchanou hlavou a rozespalým hlasem povídá:
„Taťka říká, že už ho máš vykouřit, nebo to mám udělat já. A máma vzkazuje, že kdyby bylo třeba, tak to udělá klidně sama. Jen ať už proboha dá pryč ruku z toho zvonku!“

Policie žádá stopařky mířící z Prahy do města Kouřim, aby si na cedule raději psaly směr Kutná Hora...

Do nádražního bufetu zavítá návštěvník z vesmíru. Objedná si guláš a upozorňuje číšníka:
„A dejte mi hodně lásky.“

Ten se na něj nechápavě podívá:
„Lásky?“

„No, lásky,“ nenechá se znejistět tvor z vesmíru.
„Slyšel jsem, že je to koření života!“

V jednom malém městě se v obchodě se zeleninou často zdržoval pomocník prodavače – na první pohled prostoduchý chlapec. Ostatní chlapci z ulice si z něj neustále dělali legraci. Vždy mu dávali vybrat mezi desetníkem a čtvrťákem, a on si pokaždé vzal desetník, protože byl větší.

Jednou si toho všiml zelinář, vzal si chlapce stranou a povídá:
„Podívej, hochu, oni si z tebe dělají legraci. Myslí si, že nevíš, že čtvrťák má větší hodnotu. Proč si vždycky bereš desetník? Jen proto, že je větší?“

Chlapec se usmál a odpověděl:
„Kdybych si vzal čtvrťák, přestali by to dělat.“

Víte, co jsou to smíšené pocity?

???

Když vaše tchýně padá do propasti ve vašem autě.