Mladá dáma startuje auto, avšak marně. Po chvíli otevře přední kapotu a volá zděšeně:
„To je hrůza, ukradli mi celý motor.“

„Podívejte se také pod zadní kapotu, madam!“ upozorňuje ji s úsměvem náhodný chodec.

Dáma se tam podívá a volá nadšeně:
„Sláva, ono to má náhradní motor.“

Paní učitelka se hrozně rozčílila a řekla:
„Jestli toho hned nenecháte, máte po ptákách.“

Pepíček se přihlásil a zeptal:
„A co holky?“

„Miláčku, než si mne vezmeš, chtěla bych se ti vyznat o některých svojich hříších.“

„Ale to není třeba, vždyť se mi z nich vyzpovídala před týdnem.“

„To ano, ale teď bych ráda probrala ten minulý týden!“

„Hej, Patriku, co jsi dal svému koni, když měl koliku?“

„Terpentýn.“

Po třech dnech:
„Hej, Patriku, ten kůň mi tom terpentýnu chcípnul!“

„No vždyť ten můj taky.“

Rodiče najdou v synově pokoji tašku, v níž jsou bičíky, pouta, řetězy a další sadomasochistické pomůcky. A matka se ptá otce:
„Kubo, co s ním budeme dělat?“

A otec na to:
„No, mlátit ho asi nemá smysl.“

Jeden chlápek zrovna nastoupil z konkurzu na místo ředitele velké firmy. První den se v práci setkal s bývalým ředitelem, který mu předával kancelář. Když byli chvíli o samotě, jeho předchůdce mu podal tři obálky a řekl:
„Když narazíte na problém, o kterém si budete myslet, že je neřešitelný, otevřete jednu obálku a proveďte, co je uvnitř.“

Nová práce se chlápkovi líbila, obchody šly dobře, ale po šesti měsících začal najednou klesat obrat a žádná opatření nepomáhala. Když chlápkovi došla inspirace, vzpomněl si na tři obálky. Otevřel první z nich a četl:
„OBVIŇTE SVÉHO PŘEDCHŮDCE.“

Tak tedy svolal tiskovou konferenci a taktně shodil vinu na svého předchůdce ve funkci. Takové ty řeči o skrytých nepořádcích v účtech a kontrolách. Noviny a také burza zareagovaly pozitivně a obchody se zase začaly hýbat.

Asi o rok později opět došlo k propadu tržeb spojenému s vážnými personálními problémy. Chlápek sáhnul do šuplíku a z druhé obálky vyndal pokyn:
„REORGANIZUJTE FIRMU.“

Provedl tedy velkou reorganizaci a opět se firma rychle dala dohromady. Po roce a půl přišla další vlna problémů. Ředitel se zavřel v kanceláři, vytáhl ze šuplíku třetí obálku a otevřel ji. Vzkaz zněl takto:
„PŘIPRAVTE TŘI OBÁLKY.“

„Joško, co si daš, vínko nebo slivovicu?“

„Vínko!“

„Bílé či červené?“

„Bílé!“

„Mikulov či Valtice?“

„Mikulov!“

„Suché, polosuché, sladké?“

„Víš co, choď do piči a daj mi tu slivovicu!“

Ptá se Pražák Ostraváka:
„Helééééé proč vy mluvííítééé tak krááátceeee?“

Ostravák:
„Bo neni čas pičo!“

Děti jsou na výletě v jeskyních. Učitelka se ptá:
„Děti, co to támhle visí za ptáčka?“

Pepíček odpoví:
„To je netopýr a nevisí za ptáčka, ale za nožičky!“