Vtipy

Bača se ráno vzbudí a povídá pomocníkovi Janovi:
„Ohřej vodu v kotli, jdu na medvědy.“

Asi za hodinu vidí Jano, jak bača běží ze svahu rovnou ke kolibě a za ním medvěd.
„Janooo! Otevři dveře u koliby!“

Jano vleze do koliby a otevře dveře dokořán. Jak tak bača běží, tak před kolibou prudce zabočí a medvěd vběhne do koliby. Bača zvenku zavře dveře, povytáhne si kalhoty a povídá:
„Jano, stáhni ho, já jdu pro dalšího!“

Divočinou jde houslista. Proti němu se najednou objeví lev. Zkušený muzikant rychle popadne Stradivárky a hraje a hraje. Lev se schoulí do písku a poslouchá.

Přijde druhý lev, sedne vedle a poslouchá taky. V tom přiskočí třetí lev a houslistu sežere. Ti dva se do něj pustí:
„Ty pitomče, ty troubo, cos to udělal? Ten člověk tak překrásně hrál!“

Třetí lev si dá tlapu k uchu:
„Co jste říkali?“

Na koupališti si Pepa povídá s krásnou slečnou a ta se jej ptá:
„Co je to za tu paní, co se na nás pořád dívá?“

„Ani se neptejte. Budu mít co dělat, abych jí vysvětlil, kdo jste vy!“

Je konec školního roku a paní učitelka říká dětem:
„Tak děti, od dnešního dne budete sbírat kamínky vždy, když řeknete sprosté slovo.“

Po prázdninách se paní učitelka ptá Vendulky:
„Tak Vendulko, kolik máš kamínků?“

Vendulka:
„Prosím žádný paní učitelko“

„To je skvělé Vendulko. A ty Pepíčku, kolik ty si nastřádal kamínků?“

Pepíček:
„Já čtyři.“

„To by ses měl zlepšit.“

Najednou se rozrazí dveře a v nich malý cikán Dežo a řve:
„Uhni pičo, vezu štěrk!“

Víte, co je to ruská trojka?

???

Dva souloží a třetí hlídá věci.

Na koncertě se nakloní pán k sousedovi a šeptá mu do ucha:
„Ta zpěvačka má, ale příšerný hlas. Nevíte kdo to je?“

„Moje dcera!“

„Tak to promiňte, to bude asi tou písní. To by mně zajímalo kdo ji složil?“

„Já.“

Hasič napomíná návštěvníka v divadle:
„Proč tu zapalujete tu cigaretu? Nevidíte nápis?“

„Nápis vidím, ale vás jsem neviděl.“

Jak se pozná veselý cyklista?

???

Má mezi zuby mušky.

Jaký je rozdíl mezi pěknou a škaredou horolezkyní?

???

Ta pěkná dosáhne vrcholu již v základním táboře.

Už bylo ke konci směny a gynekolog čekal na svoji poslední objednanou pacientku, která nešla a nešla. Po půlhodinovém čekání už nepředpokládal že přijde a tak si nalil gin s tonikem, aby se trochu uvolnil před odchodem domů. Uvelebil se pohodlně v křesle a začetl se do novin. Vtom zazvonil zvonek, tak otevřel, a do ordinace vběhla dotyčná pacientka, celá zadýchaná a omlouvá se.

„To nevadí“, odpoví lékař. „Podívejte, právě jsem si dával gin s tonikem, během čekání na vás. Nemáte také na něj chuť? Mohl bych vám nabídnout?“

„Přijímám s potěšením“, odpoví pacientka. „Tak jsem sem utíkala, že mám skutečně žízeň“.

Lékař jí podá pohár, posadí se naproti ní a začnou živou konverzaci na všechna možná témata, smějí se, když vtom ve dveřích ambulance zachrastí klíče. Lékař znervózní, vyskočí a říká pacientce:
„Moje žena! Rychle! Sundejte si kalhotky a roztáhněte nohy!“

Holt, v životě je totiž všechno relativní …